CleverBlog.cz

Pobaltí III – Kaunas, Klaipeda a Kurská kosa

9.8.2010, pondělí - Hurá na Kaunas

Rozhodli jsme se vzít útokem Kaunas, druhé největší město Litvy. Ve městě jsme narazili na vcelku pěkný city kemp - několik míst pro karavany a stany, záchod, sprcha a dokonce i bazén, ve kterém jsme se mile rádi vycachtali. Kemp se sice nacházel prakticky hned vedle hlavní silnice a letiště, ale to nám na ten jeden večer ani trochu nevadilo. Byl poloprázdný, většina lidí do něj dorazila až navečír. Kemp v Kaunasu je jeden z těch, který si vyberete, budete-li si chtít dát pauzu a někde v klidu přespat. Rozhodně v něm nestrávíte týdenní dovolenou.

Město Kaunas leží na soutoku dvou řek - Neris a Nemunas, zaparkovali jsme na parkovišti nákupního centra Akropolis, které se nachází v každém větším litevském městě. Parkoviště je bezplatné a díky neustálému pohybu osob vypadá i vcelku bezpečně.

Prošli jsme Alejí svobody (tak se nazývá nákupní třída Kaunasu), navštívili pár obchodů se suvenýry a našli vynikající litevskou restauraci. Byl to náš první větší kontakt s domorodým obyvatelstvem a proběhl prakticky bez problémů. Po celém Pobaltí si vystačíte s angličtinou, nesetkali jsme se s případem, kdy bychom se nedomluvili. Většina Pobalťanů určitě umí i rusky, jazyk údajně však používají neradi a preferují tak angličtinu nebo němčinu. V celém Pobaltí nemají točenou zmrzlinu, pouze kopečkovou a ta je dost předražená. Po městě však potkáte stánky, ve kterých se prodávají nanuky a vynikající kornouty.

Litevčanky v Kaunasu jsou bledší a hubenější než Češky a oblékají se podle poslední módy. Proto jsem si zde v kraťasech a tričku s Bambím připadala jako šupák. Navzdory tomu, že Kaunas má 400 tisíc obyvatel, tak centrum města je klidné a tiché, i takové Pardubice jsou v porovnání s ním rušnější. V Kaunasu se nachází několik zajímavých kostelů, ten pravoslavný leží hned na okraji Aleje svobody - na první pohled dominantní stavba, bohužel ve stísněném okolí. Mnoho zdejších domů bylo postaveno v období socialistické éry, kdy Litva patřila pod Sovětskou nadvládu. Na Kaunasu to je vidět až moc, i v centru města najdete nevzhledné, oprýskané a vybydlené domy. Tak je tomu vlastně skoro po celém Pobaltí, jen člověk tyto věci přestane časem vnímat a přijme je za samozřejmé.

Náměstí v Kaunasu je rovněž vybydlené a liduprázdné. Dominují mu dva kostely, postavené nejspíše za baroka. Po celém městě jsou roztroušeny telefonní budky, chtěla jsem do jedné z nich vlézt, ale uvnitř to neskutečně páchlo. Tento pokus tedy nikomu rozhodně nedoporučuji.

10.8.2010, úterý - Těšíme se na pobřeží

V úterý ráno balíme a konečně vyrážíme směr pobřeží a písečné duny. K Baltu jsem se opravdu těšila, poháněly mě vzpomínky na loňský výlet do Leby a Slovinského národní parku. Naše cesta do přímořské Klaipedy vedla z Kaunasu po dálnici, žádný provoz, žádní agresivní řidiči jako v Polsku a žádné poplatky pro osobní automobily na dálnici. Právě z Klaipedy až do Vilniusu vede hlavní tah přes Litevskou republiku. Okolo poledne konečně přijíždíme do Klaipedy, která je naším výchozím bodem k cestě na Kurskou kosu, národního parku, ve kterém je slyšet šumění moře a zvedají se v něm písečné duny.

Klaipeda nezklamala a zalíbila se mi. V infocentru nám dali důležité mapky a zároveň jsme se dozvěděli, odkud máme přesně jet na Kurskou kosu. Ve městě jsou dva taková místa, odkud se potenciálně můžete nechat převést, my jsme byli nasměrování na "New Ferry Terminal". V Klaipedě jsme navštívili Staré město, ve kterém jsme si dali sice drahý, ale za to vynikající oběd. Došli jsme až do parku se sochami a na závěr si prohlédli přístav. Opět jsme nakoupili v Akropoli a pak vycestovali na Kurskou kosu. Cesta trajektem trvala jen pár minut, za nás a auto jsme dohromady zaplatili 42 litas a za vjezd do chráněné oblasti dalších 20 litas. Peněz je to dost, ale rozhodně za tu návštěvu stály. Nedokážu si představit návštěvu Litvy bez Kurské kosy, která představuje neodolatelný kousek přírody. Lesy jsou zde husté, pláže čisté a písčité. Ubytovat se můžete v celku pěkném kempu, který nás dva však vyšel na 78 litas za noc. Bohužel v celé oblasti to je jediný kemp, takže si může dovolit vytlačit ceny nahoru. Zajímá vás, jak Kurská kosa vypadá na mapě? Celý výběžek, na kterém se nachází vede z ruského Kaliningradu. Hranice jsou tedy na dohled.

11.8.2010, středa - Zdoláváme písečné duny

Konečně jsme si užili i jeden den, aniž bychom se museli balit a hekticky stěhovat do dalšího kempu (v Nidě - městečko na Kurské kose - totiž zůstáváme dvě noci). Dopoledne jsme vyrazili do civilizace, dát si oběd a nakoupit jídlo na večeř. Ve všech litevských supermarketech jsme se setkali s pekárnou a poměrně širokým sortimentem pečiva. Navíc v Nidě jsem měla svůj nejlepší oběd. Jídlo je zde za podobné ceny jako u nás, bohužel jen s hotovkami se prakticky nesetkáte (možná to bylo i tím, že jsme vždycky jedli docela pozdě). Litevská kuchyně rozhodně není taková, jakou vám ji naservíruje turistický průvodce. Ve všech knížkách se dočtete, že je mastná a tučná. Drtivá většina jídel je však rozdělena na pomyslné třetiny - maso, příloha, zelenina - maso výborné a šťavnaté, zelenina jemně podušená a příloha jen tak na doplnění. Prostě vynikající, u nás bych se za takovouhle cenu stejně dobře asi nenajedla. V Nidě se nachází přístav a staré kamenné molo, které určitě pamatuje i Sovětský svaz, malebné dřevěné domky a dále i infocentrum a několik obchodů se suvenýry, pobřeží samozřejmě lemují i stánky s jantarovými přívěsky a náhrdelníky.

Odpoledne vyrážíme na písečné duny, které jsou zde o dost méně turistické než v polské Lebě, tam jak hrabu v paměti to byla opravdu masovka. Pravděpodobně Němce a Litevce spíše přitahují pláže a půjčovny kol. Do písečných dun se odvážilo jen pár jedinců. I my pokračujeme z vyhlídky dolů z prudkého kopce, dále pískem až k několik set metrů vzdálenému moři. Pohled shora dolů dokáže velmi klamat, už na pobřeží moře mě nohy sotva nesly, cesta zpět po rozpáleném písku byla pekelná. Navíc jsem se špatně namazala opalovacím krémem, takže jsem se i trošku spálila.

Navečír jsme vyrazili na písečnou pláž s drobnými kamínky. Moře bylo relativně čisté, takže jsme se vykoupali. Nakonec jsme se zahrabali do písku a stali se tak atrakcí nejen pro sebe, ale i pro několik málo kolemjdoucích.

V kempu vyvěsili českou vlajku, možná na naši počest, možné ne. Jisté je, že doplnila Německo, Litvu, Švédsko a několik dalších zemí.

Kempy GPS:
Kaunas city 54°56'03"N 23°55'05"E
Nidos kempingas 55°17'54"N 20°58'56"E

Klaipeda - mapka