CleverBlog.cz

Pobaltí X – Grüto Parkas a cesta domů

25.8.2010, středa - Grüto Parkas, kam zmizela chlouba Sovětského svazu?

Jako každá dovolená i ta Pobaltská musela jednou skončit. Ve středu ráno jsme měli jasný cíl, a to Krakow. Do Krakowa je to z Vilniusu nějakých 800 km a my jsme se je rozhodli zdolat za jeden den. Povedlo se a do Krakowa jsme přifrčeli o půlnoci. Ranní odjezd nebyl nikterak hektický, byla jsem smířena, že prosedím den v autě a nijak jsem se cestou nestresovala. V turistickém průvodci jsem našla zmínku o Grüto Parkas, muzeu Sovětských soch, které se nachází kousek od Druskininkai. Druskininkai pro nás nepředstavovalo velkou zajížďku a rozhodně jsme chtěli vidět chloubu starého Ruska.

V mých myšlenkách byl Grüto Parkas lesík se sochami, do kterého vás vpustí za symbolické vstupné. Byl to však upravený park s pečlivě rozmístěnými sochami Lenina, Stalina a další pohlavárů. Vše doplnilo zajímavé muzeum s obrazy, dřevořezbami, prapory a dalšími dobovými připomínkami.

Na zdech visely novinové výstřižky a vyhrávala dobová hudba. Vstup do Grüto Parkas byl řádně oceněn a spolu se suvenýry jsme tam nechali v přepočtu cca 500 Kč. Většina sovětských soch v Grüto Parkas pochází z Vilniusu, kde byly po nabytí nezávislosti významně strženy a odvezeny na skládku. Jeden člověk dostal geniální nápad, všechny sochy opět vystavit.

Do Polska jsme se dostali až kolem druhé odpoledne, navigace hlásila čas příjezdu kolem jedenácté večerní. Zdrželi jsme se však polskými objížďkami a obědem v Bialystoku. Nakonec to dopadlo tak, že jsme kousek za Varšavou volali do kempu, zda můžeme o půlnoci přijet. Pán byl milý, už jsme k němu totiž mířili po třetí a večer nás bez problémů ubytoval.

26.8.2010, čtvrtek - Z Krakowa přímo domů

Ve čtvrtek jsme vyrazili na naši poslední prohlídku Krakowa, ve kterém jsme směnili zbylé litasy za polské zloty a dokoupili jsme poslední suvenýry. Poeticky jsme ukončili dovolenou na místě, kde jsme ji začali. Domů jsme dorazili kolem 19:00. Cesta byla rychlá a svižná.

Tímto mé vyprávění o Pobaltí končí. Doufám, že vás bavilo a že jsem dala alespoň nějaké užitečné informace. Dovolená v Pobaltí byla jedna z těch nejlepších, které jsem kdy prožila. Byla sice drahá, ale rozhodně stála za to. Na závěr bych chtěla poděkovat svému příteli Adamovi z Initd.cz, který celou dovolenou odřídil a společně se mnou zvládl.