Pobaltí IV – Za lesy do Lotyšska
12.8.2010, čtvrtek - Po pobřeží až do Ventspils
Z Nidy přes Palangu jsme vyrazili nahoru do Lotyšska. Cesta od kaliningradských hranic na pevninu byla kupodivu rychlá, trajekt plaval až 14 km/h a jeli jsme hned v první várce.
V Palanze se nachází 600 m dlouhé vysunuté molo. Prošli jsme dlouhou promenádu, která byla zakončena již zmíněným dřevěným molem ve tvaru písmene L. Palanga byla nejvíce turistickým městem, které jsme v Litvě navštívili. Promenáda byla plná malých obchůdků se suvenýry a restaurací. Konečně jsem ochutnala pověstné brambory s koprem - které jsou součástí tradiční pobaltské kuchyně. Na pláží v Palanze to byla ale teprve masovka, platí tu systém +1 člověk. Pláž byla plná lidí, moře snad teplé, voda by zde měla být výrazně ovlivněna Golfským proudem.
Pobaltí III – Kaunas, Klaipeda a Kurská kosa
9.8.2010, pondělí - Hurá na Kaunas
Rozhodli jsme se vzít útokem Kaunas, druhé největší město Litvy. Ve městě jsme narazili na vcelku pěkný city kemp - několik míst pro karavany a stany, záchod, sprcha a dokonce i bazén, ve kterém jsme se mile rádi vycachtali. Kemp se sice nacházel prakticky hned vedle hlavní silnice a letiště, ale to nám na ten jeden večer ani trochu nevadilo. Byl poloprázdný, většina lidí do něj dorazila až navečír. Kemp v Kaunasu je jeden z těch, který si vyberete, budete-li si chtít dát pauzu a někde v klidu přespat. Rozhodně v něm nestrávíte týdenní dovolenou.
Město Kaunas leží na soutoku dvou řek - Neris a Nemunas, zaparkovali jsme na parkovišti nákupního centra Akropolis, které se nachází v každém větším litevském městě. Parkoviště je bezplatné a díky neustálému pohybu osob vypadá i vcelku bezpečně.
Pobaltí II – Přes Krakow do Druskininkai
6.8.2010, pátek - Večerní příjezd do Krakowa
Naše dovolená začíná v polském Krakowě. Proto jsem se rozhodla věnovat Polsku alespoň krátký úvodní odstavec. Než jsme se dostali do Krakowa, byl už večer, odjezd totiž nebyl tak svižný, jak jsem předpokládala. Pracně jsme naložili všechny věci do auta (doufám, že jsme náležitě ponaučeni a na další dovolenou jich sebou povezeme o něco méně). Do Krakowa jsme jeli na jistotu, ve stejném kempu jsme totiž nocovali už loni při našem objevování Polska.
Stan se nám podařilo postavit během pěti minut, obloha se zatáhla a začalo hustě pršet. Měli jsme sebou první zloty, které jsme získali ve směnárně v Olomouci. Po zbytek dovolené jsme už jen vybírali z bankomatů.
Pobaltí I – Úvodník
Pobaltí - souhrnný název zastřešující tři samostatné a rozdílné země - Litva, Lotyšsko, Estonsko. Spojuje je snad pouze jejich novodobá historie, během které musely být součástí Sovětského svazu. Po svém osamostatnění v roce 1991 se každý ze států vydal svou vlastní cestou. Litva jde ruku v ruce s Poskem, se kterým ji mnohé spojuje. Ať už to jsou společné hranice, náboženství nebo fakt, že spolu rovněž sdílejí svou minulost. Estonsko se orientuje na Finsko, hlavní města jsou od sebe vzdálena pouze 80 km a státy od sebe odděluje několik kilometrů dlouhý a široký Finský záliv.
Všechny tyto tři státy nás zaujali už loni při naši pouti Polskem. Rozhodli jsme se jim věnovat 3 týdny svého času, značnou část našich úspor a vyrazit na místa, kam se zatím mnoho Čechů před námi nevydalo. Čekala na nás neznámá krajina a 5000 km cesty autem, několik kempů a mnoho nových zážitků.
Od běhání k chůzi – od chůze k běhu
Není to tak dávno, co jsem ještě měla ke všem sportům velmi negativní vztah. Svůj postoj jsem zaujala už někdy na základní škole, kdy jsem byla tlačena k různým kolektivním hrám, k běhání po zaprášeném stadionů a k nezajímavým gymnastickým cvikům v tělocvičně.
Krize s tělocvikem se prohloubila i na střední a na vejšce. Řekněme, že volejbal ani basket nikdy nebyly moje silná parketa a donucení hrát je, můj odpor k těmto sportům ještě více zvětšovalo. Postupem času mě docela chytnul aerobik, plavání, pilates a nakonec i power jóga. U cvičení se člověk zapotí, to je pravda. Bohužel si ním člověk nijak výrazně nezlepší fyzičku a jednotlivé cviky časem omrzí. S chůzí a během je to však jinak.
