CleverBlog.cz

Když dorazí podzim

Minulý týden začala škola. Zimní semestr kromě konce dlouhých prázdnin přinesl i časné ranní vstávání a brzké večerní šero. A bude hůř, dny se nám na podzim zkracují a my se vracíme zpět k zimnímu času. Konec teplých letních večerů mě utvrdil v tom, že je tu podzim. Oficiálně sice začal už někdy kolem 23.9., ale i tak by byl člověk rád, kdyby se léto ještě na malou chvilku zdrželo.

Bohužel za okny pofukuje chladný vítr, který pomalu, ale jistě očesává listí ze stromů. Podzim na mě vždycky působí trochu melancholicky. Na jednu stranu se barevní listy stromů, tu a tam na zem dopadnou i příjemné podzimní paprsky slunce, spojené však se studeným vánkem. Na stranu druhou podzim dokáže být chladný, deštivý a blátivý.Právě ten nám způsobuje podzimní deprese. Do ničeho se nám nechce, nejradši bychom zůstali celý den zalezlí v posteli. Přitom ze skříní vytahujeme bundy a dlouhé kalhoty, v obchodech sháníme nové módní oblečení. A nejen to, někteří z nás nakupují i první vánoční dárky.

Po prvním větším mrazu zůstanou pouze holé větve. Tento moment mám zarytý v paměti už od svého dětství, kdy jsem jednoho podzimního den z verandy viděla, že i náš ořešák už opadal. To je znamení zimy, na dveře klepou Vánoce.

Na podzim rovněž zazimujeme své květiny - ty méně odolné přeneseme do našich teplých domovů a ty na zahrádce zakryjeme smrkovými větvemi. Budeme doufat, že přežijí návaly zimního sněhu.

Z kraje listopadu přicházejí Dušičky (v USA Hallowen), při kterých vzpomínáme na zesnulé. Na znamení toho rozsvěcíme svíčky na hrobech, pokládáme květiny a věnce. 11. listopadu by měl přijet Martin na bílém koni. Nevím sice jak vy, ale já budu doufat, že si počká až do prosince a o to větší bude potom vánoční sněhová nadílka.