CleverBlog.cz

Já a moje Ubuntu: seriál pokračuje

Po velkém úspěchu prvního postu o Linuxu, jsem se rozhodla napsat ještě jeden drobný článek (a dala si s ním pěkně načas), který už bude konkrétně o mém Ubuntu, btw. děkuji za pozitivní ohlasy a za velký počet návštěv na blogu. O své Ubuntu se starám s láskou a péčí, pravidelně ho aktualizuji, každý půl rok přecházím na novou verzi. Nadšeně, nedočkavě objevuji, co mi přinesla.

Občas však narazím na problém - nefunkční zvuk, video, divné cvakání v průběhu filmu, nefungující uspávání displeje. Verze 10.10 však mile překvapila, jede totiž s minimálními problémy (jen ten displej stále nejde uspat pomocí doff). Dokonce se mi Ubuntu 10.10 tak zalíbilo, že jsem definitivně vyhnala Windows a mámu tak donutila používat Linux.

Vzpomínám, když jsem poprvé viděla Ubuntu a jeho dva panely. Nic pro mě v té době nebylo víc zarážející. Po vzoru Windows jsem horní panel zrušila a spodní uzpůsobila tak, aby byl co nejvíce podobný win XP (no fuj!). Nechápu, jak jsem své Ubuntu před dvěma lety mohla takhle "znásilnit".

Ubuntu 10.10 a mých osm virtuálních ploch

Teď už jsem však dospěla a s verzí 10.10 nechala oba dva panely na svém místě. Na spodní panel jsem umístila nabídku aplikací, tlačítko vypnout, koš, oznamovací oblast a hodiny. Konečně jsem dokázala ocenit i zobrazení celého data (nikdy totiž nevím, kolikátého zrovna je). Na horní panel jsem rozmístila ikony všech aplikací, které používám, abych je měla ihned po ruce, dále přepínač svých osmi virtuálních ploch a nějaký nástroj pro sledování frekvence CPU (občas si ji ráda přepnu). Okraj panelu doplňují dvě šipky, díky kterým ho můžu kdykoli schovat. Na eeečku je o místo na displeji vždycky nouze.

Nač používám osm ploch? Na první mám kecálky, na druhé net, na třetí správce souborů. Úplně poslední plocha patří poště, zbytek využívám čistě náhodně na všechny možné a nemožné aplikace, které nutně potřebuju mít spuštěné naráz (hudba, fotky atd.).

Díky využití horního panelu mám konečně volnou plochu a můžu si plně vychutnat vybranou tapetu. Na eeečko ji vždycky musím trošku seříznout, pokud si nevyberu obrázek z nabídky v Ubuntu. Teď tam mám tapetu kočky (jak si můžete všimnout i na twitteru, mám ráda kočky, žiji s nimi, občasně o nich zatweetuji).

Aplikace v Ubuntu

K tomu, aby mé Ubuntu bylo "použitelné", potřebuji aplikace, které mě budou na slovo poslouchat a nebudou mi způsobovat žádné problémy, které vyřešit, je nad mé schopnosti. Spoustu aplikací "dostanu" už s instalací Ubuntu a můžu říct, že nějaké z nich i aktivně používám. Na rozdíl od win jsou integrované do prostředí, mají jednotný vzhled a obdobné ovládání. A to se mi líbí. Pokud jde třeba o XP, vždycky jsem tam musela nainstalovat tisíc programů, aby byl systém použitelný - počínaje antivirem a konče speciální aplikací k tiskárně. V tomhle musím Ubuntu hodně pochválit, moje HPčko tiskne, skenuje i kopíruje ihned po čisté instalaci a zapojení. Pokud se chcete inspirovat, mám tu pro vás seznam aplikací, bez kterých se ve svém Ubu neobejdu.

• Internet

Bez internetu ani ránu. Internet je to to primární, k čemu je mé eeečko určeno. Dřív jsem si naivně říkala, že tomu tak není, ale je. Pokud nejde net, je to špatné.. a je to jeden z důvodů, proč mám super výhodný net od Vodafonu - abych mohla být neustále online.

Dřív jsem jako výchozí prohlížeč používala Firefox, když už na mě byl extrémně pomalý, tak Chromium. S Chromiem jsem se bohužel nevyhnula problémům. Občas spadlo, zaseklo se. Až mě jednoho dne omrzelo a nainstalovala jsem stabilní verzi Google Chrome - od té doby vše v pohodě. Firefox s Chromiem jsou pro mě teď pouze "záložní" prohlížeče.

• Instant messaging

Díky IM komunikuji se svými přáteli, kamarády, známými a tu a tam řeším i pracovní věci. Jsem na jabberu. Chcete-li se mnou navázat komunikaci, nikde jinde mě nehledejte. Jabber si pouštím v klientu Psi. Je to několik měsíců, co jsem z něj odstranila protivný a zbytečný icq transport. Zbytek svých kontaktů z icq jsem přesunula do Pidginu, který ale pouštím velmi sporadicky. Nedávno jsem zjistila, že icq v něm asi momentálně nefunguje. Nějak mě to netíží, takže se ho ani nesnažím zprovoznit. Ještě mě můžete tu a tam zahlédnout na Skypu, přes který ale řeším převážně práci.

• Pošta

Vzhledem k tomu, že mám několik e-mailů (asi 5), některé používám více, jiné méně. Zachtělo se mi, je nějak integrovat v jedno. A zvolila jsem si na to Thunderbird, který je zároveň mou RSS čtečkou. Byly tu pokusy i s Evolution, jednou úspěšné, pak zas neúspěšné. A právě ty neúspěchy mě od něj kdysi odradily.

• Zvuk a video

Kromě internetu se neobejdu bez hudby, filmů a seriálů (hlavně seriálů - když mám čas, jsem schopná shlédnout mnoho dílů denně). Na hudbu používám Rhythmbox, s ním jsem vcelku spokojená. Když jsem si sebou odnesla hudbu z win, byl tu problém s ID3 tagy - místo některý znaků se mi zobrazovaly paznaky. V Rhythmboxu se dají ID3 tagy skvěle zeditovat, takže jsem měla o zábavu na několik hodin postaráno. Na filmy, seriály, videa (prostě vše co má pohyblivý obraz) koukám v MPlayeru, ve kterém mám nastavené krásné žluté titulky. Ještě, abych nezapomněla, v době, kdy jsem měla zaplacený účet na Last.fm, jsem na jeho poslech používala stejnojmenný program. Rhythmbox má sice modul na Last.fm, ale ten mi nepřipadal příliš povedený.

• Grafika

Když přijde na grafiku, používám mnoho a mnoho programů. Ráda fotím a své fotky si prohlížím a uploaduju do veřejné galerie za pomoci Picasy. Picasa se mnou byla už na win. Je přehledná, pohodlná, rychlá. Nenapadá mě žádná alternativa, za kterou bych ji mohla vyměnit. Občas se mi stane, že potřebuji nějaký obrázek oříznout, na to je super gThumb. Už ani nevím, kde a kdy jsem ho objevila. Ale na jednoduché úpravy a ořezy je to ideální program. Pokud potřebuji udělat něco pokročilejšího (vyhladit si začínající vrásky, vytvořit mapku do školy), použiji GIMP. Sice s ním stále ještě kloudně neumím, ale když ho spouštím, připadám si jak machr. Občas ještě potřebuji nakreslit nějaký ten diagram, na to je pak ideální DIA.

• Texty, tabulky, prezentace

Ač ráda či nerada, jsem nucena používat OpenOffice. Neříkám, že Microsoft Office je v něčem lepší (pokud ano, tak jen v detailech). Mám odpor ke všem těmto officům, používám je jen z donucení a v nejkrajnější nouzi. Když v nich pracuju, říkám si, že není možné, abych v nich po tolika letech praxe neuměla. Dostávám se tak k názoru, že v nich umím, ale oni mě prostě neposlouchají. Jedná se hlavně o Writer (ve win Word). V Calcu dělám poslední dobou pouze tabulky a v prezentacích nevyužívám žádné speciální efekty, takže nemám kde narazit. Když tvořím články a texty, tak jedině v Geditu. Líbí se mi jeho jednoduché okno a nový Ubuntu font. Při psaní diplomky jsem trošku laškovala s LaTeXem. Svůj dokument jsem psala v Texmakeru. Docela slušný a šikovný program. Bohužel LaTeX zatím vypadá, že je nad moje schopnosti.

• Správa

Do poslední kategorie patří správci souborů. Dlouhou dobu jsem byla "závislá" na Krusaderu. Ač jsem si ho moc neoblíbila, byla jsem zvyklá na dva panely a nehodlala jsem se jich vzdát. Po dvou letech s novou verzí Ubuntu jsem Krusader vyměnila za Nautilus a jsem vcelku spokojená. Ač mám možnost zapnout dva panely, tak tuto funkci nevyužívám. Daleko víc mi vyhovují záložky a na levé straně zobrazený postranní panel se složkami.

V příkazové řádce sice neumím, občas ji přece jen využiju. Zjišťuji přes ní žalostný stav své baterie nebo když se něco rozbije, vytvořím tunel. A když potřebuji, jsem schopná si stáhnout i nějaký ten balíček. Pokud pracuji v shellu, používám Guake.

Konečně zakončuji vyčerpávající post o svém Ubuntu. Pokud jste ho dočetli až do konce, gratuluji, máte můj obdiv

Tweet