Výměna operační paměti v eeečku
Zdravím čtenáře v novém roce. A je mi fakt stydno, že až teď. Nezvládla jsem shrnout svůj rok 2010 a ani řádně a včas pozdravit. Tohle je tedy můj první post v roce 2011 a rozhodla jsem se ho pojmout trochu technicky. Eeečko mám už přes dva roky. Záruka mu vypršela a já se teď děsím, kdy se mi v něm něco rozbije (začne škvrkat disk, upadne displej nebo se porouchá něco jiného závažného). Zatím zlobil jen větráček, ale s ním jsme si hravě poradili.
Takže, zpátky k paměti. Netbook Asus eee PC 1000H je standardně vybaven operační pamětí 1 GB RAM. Po dvou letech (až!) jsem zjistila, že 1 GB na práci opravdu nestačí. Momentálně mám puštěných cca šest aplikací, které "nutně potřebuju" (Chrome, Psi, Thunderbird, Rhythmbox, Nautilus, Gedit). S pamětí 1 GB RAM stačilo pustit Transmission nebo začít kopírovat data na externí disk a už bylo zle. Eeečko se kousalo, nedalo se na něm pracovat.
Já a moje Ubuntu: seriál pokračuje
Po velkém úspěchu prvního postu o Linuxu, jsem se rozhodla napsat ještě jeden drobný článek (a dala si s ním pěkně načas), který už bude konkrétně o mém Ubuntu, btw. děkuji za pozitivní ohlasy a za velký počet návštěv na blogu. O své Ubuntu se starám s láskou a péčí, pravidelně ho aktualizuji, každý půl rok přecházím na novou verzi. Nadšeně, nedočkavě objevuji, co mi přinesla.
Občas však narazím na problém - nefunkční zvuk, video, divné cvakání v průběhu filmu, nefungující uspávání displeje. Verze 10.10 však mile překvapila, jede totiž s minimálními problémy (jen ten displej stále nejde uspat pomocí doff). Dokonce se mi Ubuntu 10.10 tak zalíbilo, že jsem definitivně vyhnala Windows a mámu tak donutila používat Linux.
Vzpomínám, když jsem poprvé viděla Ubuntu a jeho dva panely. Nic pro mě v té době nebylo víc zarážející. Po vzoru Windows jsem horní panel zrušila a spodní uzpůsobila tak, aby byl co nejvíce podobný win XP (no fuj!). Nechápu, jak jsem své Ubuntu před dvěma lety mohla takhle "znásilnit".
Proč používám Linux / Ubuntu
Kdybych řekla, že jsem si Linux oblíbila ze dne na den, nebyla bych upřímná. Musím přiznat, že jsem s ním přece jen chvilku bojovala. Tahle doba je však dávno pryč.
Brzy to budou dva roky, co jsem si pořídila eeečko a stala se tak spokojenou uživatelkou.
Vážně, bez eeečka ani ránu. Možná vám přijde divné, že se omezuji na 10", když bych mohla využít desktop v obýváku. Do mého stísněného pokoje by se ta velká krabice vešla jen stěží (pokusy už tu byly, rozhodně bych potřebovala větší stůl). Eeečko je pohodlné, skladné, je se mnou v posteli i ve škole. Je to hračka akorát pro psavce, jako jsem já. Ale o tom mluvit nechci, zpátky k tématu!
Jednoduchý Twitter klient: Chromed Bird
Když už máte založený Twitter účet, potřebujete nějakého vhodného klienta, který vám pohodlně zajistí komunikaci s vaším okolím. Pokud netušíte, co Twitter je a k čemu slouží čtěte např. mnou napsaný lednový post o Twitteru či blogpost na Cx's hole.
Není to tak dávno, co jsem se plně osvobodila od zasekaného Firefoxu. Vyměnila jsem ho za ve všech směrech lepší Chromium. V mém eeečku tak po Picase přibyla další googlí aplikace. Chromium je jinak obdoba známého prohlížeče Google Chrome. Na Chromium jsme si sice chvilku museli počkat, ale čekání se jednoznačně vyplatilo. Velkou výhodu oproti Firefoxu vidím hlavně v bleskurychlém startu prohlížeče, který se mi nezadrhává při více otevřených záložkách.
Last.fm v Rhythmboxu
Existence Last.fm v Rhythmboxu jsem si všimla už dávno. Neměla jsem však ponětí k čemu slouží a neměla ani táhlo to zjišťovat. O několik měsíců později jsem o Last.fm něco málo zaslechla a v důsledku dlouhé chvíle a inovací na blogu jsem se rozhodla ho rozjet. Je fajn, podělit se se svými čtenáři a přáteli o hudbu, která vám právě hraje do uší.
Rychlá registrace na oficiálních webových stránkách a již připravený plugin v Rhythmboxu tu byly pro mě. Bez většího zdržování a obtíží se mi podařilo Last.fm rozchodit.
Vyplnila jsem profil na webu. Kromě obvyklých informací - jméno, věk, pohlaví a e-mail jsem doplnila i odkaz na blog. Na závěr jsem nahrála fotku a začala poslouchat. Mile mě překvapilo, že se písničky z mé hudební sbírky v Rhythmboxu na web skutečně "propisují". Chybělo jen najít pěkný widget na blog. I to je hotovo, můžete si ho prohlédnout v sidebaru.
